Jdi na obsah Jdi na menu

historie

        Obec Jiřetín pod Bukovou leží cca 3 km severozápadně od Tanvaldu. Rozkládá se na jihovýchodním úpatí Bukové hory, řekou Kamenicí oddělen od Horního Tanvaldu a Albrechtic v Jiz. horách. V 17. století byly na tomto území, tehdejšího panství Smržovka, zakládány horské obce. Nejstarší písemné zmínky o obci pocházejí z let 1654 až 1676. Přesný rok založení obce se však nepodařilo zjistit. Předpokládá se, že byla založena současně s Albrechticemi, tedy v roce 1670. Jako samostatná obec je Jiřetín poprvé uváděn v pozemkové knize z 1707. Zde se uvádí v obci 7 sedláků (statků) a 10 chalupníků. Čísla popisná výše zmíněných sedláků byla 6, 8, 15, 16, 17, 19 a 21. Prvním rychtářem v obci je roku 1727 uváděn Christian Seibt.

       Nynější název obce – Jiřetín pod Bukovou byl odvozen od jména jednoho ze tří prvních usedlíků, Georga Kreuzingera, a prodělal v minulosti několik změn: 1656 -Geörgthal, 1676 - Geörgensberg či Georgensberg nebo Girgenthal až po Georgenthal. Toto bylo později přeloženo jako Jiřetín.

         Jiřetín pod Bukovou náležel pod Smržovku od roku 1850 do 1991. K 1.1.1992  se Jiřetín pod Bukovou oddělil od Smržovky a vznikla tak samostatná obec.

 

počty obyvatel 

rok

1840

1869

1921

1930

1950

1970

1980

1991

1997

počet

267

317

*851

550

279

401

575

612

605

*(624 Němců, 226 Čechů a 1 Polák)

 

Významné osobnosti

swarovski.jpgDaniel Swarovski 

(1862-1956) syn F.A.Swarovského z Jiřetína pod Bukovou,  který se stal zakladatelem světoznámé firmy na  výrobu skleněných figurek  a bižuterních kamenů  v tyrolském  Wattensu

 

 

 

jan-schovanek.jpgJohann Schowanek 

(1868–1934) zakladatel největšího podniku v Evropě na výrobu dřevěných knoflíků a perlí 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Ignaz Seibt (rod Seibtů je poprvé zmiňován roku 1672 a statek čp. 15 měli ve vlastnictví až do roku 1828) Ignaz Seibt se významně podílel na rozvoji a podpoře školství v obci, vydal řadu lexikonů a autor učebnice německého pravopisu.

 

letopočty                                                                                                                                                                                                                                           

1727

Vytvoření samostatné obce (první starosta).

1786

Jiřetín čítá 28 čp.

1840

V Jiřetíně 267 obyvatel a 45 čp.

1846

V Jiřetíně 280 obyvatel a 45 čp.

1861

Událost, která vzrušila celou veřejnost: vražda a dvě těžká zranění v čp. 5 – manželů Kramářových. Pachatel, Anton Simm z Mariánské hory, byl za tento čin dne 12. května 1862 v Liberci odsouzen k trestu smrti oběšením a 14.5.1862 byl trest vykonán. Dle staré vlastivědy byla tato poprava poslední veřejnou popravou v Liberci.

1870

Založen sbor dobrovolných hasičů.

1871

Na místě shořelého mlýna postavena tkalcovna čp. 91.

1882

Firma bratří Feixů zřizuje výrobu skleněného zboží a brusírnu.

1892

Dne 5.10. shořela hospoda Emanuela Schustera.

1894

Do užívání předána dne 10.10. železniční trať Smržovka – Josefův Důl / Maxov.

1903

Založení místního hřbitova. Prvním pochovaným byl pan Anton Rössler, zemědělec čp. 16, zemřel 21.10.1916.

1908

Zahájena výroba dřevěného zboží firmy J. Schowanek.

1913

Dne 16.2. poprvé elektrické veřejné osvětlení.

1917

Sejmutí zvonů ze zvoničky čp. 19 a na hřbitově pro válečné účely dne 23.11.1917. Umístěn náhradní zvon, poprvé vyzváněno 21.10.1918.

Dne 27.2. zmrzl Daniel Rössler z čp. 78 při cestě z Jablonce n.N. nedaleko „Kreuzschenku“ ve věku 43 let.

1918

Zřízena válečná kuchyně ve sklepě domu čp. 254.

1921

V Jiřetíně 851 obyvatel (624 Němců, 226 Čechů, 1 Polák).

Dne 25.2. večer mezi 18,00 a 19,00 hodinou byl ve svém domě čp. 74 zavražděn Emil Seibt, obchodník s chemikáliemi

1923/24

Vybudována nová silnice „Jiřetín – Grund“ za 210 tisíc K. Subvence od státu byla 10 tisíc K.

1924

Ke zmírnění nouze o byty po válce postaveny čp. 95 a 96.

V obci zřízena lidová knihovna.

 

Školství

Začátky vyučování a školy v Jiřetíně vůbec jsou neméně zajímavé. Na první straně více než 100 let staré, ručně psané “ Kroniky školy v Jiřetíně“ se můžete dočíst, že:

Celkový stav školství je v 17. A 18. století velice žalostný. Většina dětí školou povinných nedochází na vyučování vůbec, pouze děti majetnějších rodičů navštěvují školy v okolí (Albrechtice, Tanvald, Smržovka a Lučany). I tyto děti však docházejí do školy pouze pokud to počasí, vzhledem k roční době, dovolí.

        První vyučování dětí se konalo r. 1804 v domě čp. 33 (majitel pan Franz Richter), později v čp. 27, ale když počet dětí dosáhl 129, nabídli prostory ve svém domě čp. 15 bratří Seibtové (tito se mimochodem zasloužili rozhodujícím způsobem o další rozvoj výuky v Jiřetíně).

       V roce 1842 byla získána a roku 1850 odkoupena budova čp. 244 pro potřeby skutečné školy (budova se nachází na katastru Smržovky). Po stavebních úpravách r. 1860 a přístavbě jednoho patra v letech 1883-84 byla v obci řádná škola. V roce 1909 byla v obci postavena nová škola – budova čp. 80, která byla slavnostně otevřena dne 12. září 1909.

        Závěrem již jen údaj o nejvyšším a nejnižším počtu dětí navštěvujících školu. Ve školním roce 1915/16 navštěvovalo školu 129 studentů a nejméně jich bylo za války ve školním roce 1941/42 – pouhých 25.

 

Podnikání v obci

Vlastivěda z roku 1895 uvádí v Jiřetíně:

  • 3 hostinské
  • 1 malíře skla a porcelánu
  • 3 brusiče skla
  • 1 výrobce skleněných perlí
  • 1 pasíře
  • 1 krejčího

a zmiňuje větší firmy v obci:

  • již neexistující sklárnu stávající kolem roku 1804 – 1812 ve Stadtlu (část Jiřetína)
  • od roku 1892 bratří Feixů (výroba skleněného zboží)
  • brusírna Johanna Neumann (spolu s firmou bří.Feixů zaměstnáno cca 60 lidí)
  • od roku 1871 Anton Rössler (mechanická tkalcovna – zaměstnáno 120 lidí)

V části věnované rozvoji průmyslu v obci nesmí chybět kapitola o továrně, která proslavila obec doslova po celém světě: Firma Johan Schowanek, vyrábějící dřevěné soustružené perle, hračky, společenské hry a proslavená mimo jiné výrobkem „JO-JO“.

       Zakladatel firmy pan Johann Schowanek se narodil 24. dubna 1868 v Pasekách nad Jizerou. Vyučil se v dědově dřevosoustružnickém podniku, kde pracoval nejprve jako prokurista, později se zabýval zdokonalováním dřevozpracujících strojů a zařízení. V roce 1896, ve věku 28 let, opouští dědův podnik a se stroji vlastní konstrukce si dne 16. dubna téhož roku pronajímá starý mlýn čp. 178 v Desné, kde zakládá svůj vlastní podnik.

      Když mu v roce 1906 z konkurenčních důvodů firma Schnabel & Sohn vykoupila jím vyhlídnutý objekt pro rozšíření výroby v Desné, rozhodl se stavební pozemek odpovídající jeho představám shánět jinde. Po zvážení všech okolností a možností v okolních obcích se Johann Schowanek dne 16.12.1906 rozhodl ke koupi pozemku v Jiřetíně pod Bukovou od uhlíře, p. Josefa Fischera, čp. 6 (bývalá zemědělská usedlost pana Schicketanze) i s přilehlými pozemky za 25.000,- korun. Rok 1907 byl ve znamení výstavby objektů nové firmy – výrobní budovy čp. 72, vily čp. 73 a obytného domu. V listopadu a prosinci vzbuzoval zájem veřejnosti transport strojů z Desné do Jiřetína.

      Dne 1. ledna 1908 byla zahájena výroba dřevěného zboží v Jiřetíně. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden 12. března 1908. Z bohatého výrobního programu firmy si připomeňme: soustružené perle ze dřeva, celuloidu a galalitu, dřevěné kulaté knoflíky, dřevěné výrobky pro textilní průmysl, od roku 1927 dřevěné hračky, vánoční ozdoby, JO-JO, dřevěná bižuterie, vázané tašky z dřevěných perlí, dřevěné přezky a spony, modely lodí a letadel, atd. Není tedy divu, že 25. října 1934 bylo majiteli firmy oznámeno přijetí tisícího zaměstnance. Mezitím dne 1. června převzal řízení firmy syn zakladatele pan Hans Schowanek. Zakladatel firmy Johann Schowanek zemřel dne 24. listopadu 1934 ve věku 67 let a byl pohřben na hřbitově v Albrechticích.

      V květnu roku 1945 byl majitel firmy Hans Schowanek s prokuristou panem Karlem Müllerem zajati Rusy a odvedeni. Po propuštění se pan Schowanek vrátil, ale vzápětí byl opět zajat. Když později jako trestanec pracoval na stavbě silnice v Železném Brodě, byl naložen do kolemjedoucího auta a odvezen. Objevil se v Salzburku, kde zřídil podnik, který později přemístil do Pidingu nedaleko Bad Reichenhallu.

       Firma Schowanek je po roce 1945 zkonfiskována a název později změněn na n.p. TOFA, výroba rozšířena o piano- a klavírové mechaniky, továrna začleněna pod ČSHN Hradec Králové. Po privatizaci je nynější název firmy DETOA s.r.o

 

Spolky

  • Dobrovolní hasiči zal. roku 1870
  • Pěvecký r. 1877
  • Cvičitelský r. 1887
  • Divadelní zal. r. 1920 – rozpuštěn 1948
  • od roku 1947 Tělovýchovná jednota (TJ TOFA/DETOA)
  • Ochotnický od roku 1952 do 1963.